Rimortis I Lyrics

Pláň v dáli hoří nekonečná

Vše živé se bouří, v právu je žal

Tvé mosty pálí, jsi podvedená

Ať jsi, kdo jsi, třeba žebrák nebo král

Průvody tváří osvícených

Žárem slunce strom jak stařec umírá

Procesí stínů zahalených

Anděl tvou knihu života zavírá

Hledáš svůj stín ve třpytu zbabělosti

Bláhových v rozmaru nevinnosti

Tvůj čas se krátí, kam osud tvůj se nakloní

Neotálej seš beze jména, bez bytí

Strach se vkrádá, zbabělost sítě rozpíná

V černotách zloba a zášť ukrytá v nás

Rimortis – prokletá, Rimortis – zbožňovaná

Rozléváš pohár mocnou záští nalitý

Rimortis – nevděčná, Rimortis – uctívaná

Otvíráš brány davům duší zbabělých

Neklamné vidění, nebeské znamení naplní tvoje zdání

Krvavé šílenství, hynoucí hrdinství, bortí se zámek přání

Prastaré prokletí plynoucích staletí, odvaha vzepřít se snům

S kalichem hořkosti, s krůpějí moudrosti

Nacházíš konec svých dnů

V království bláznů opuštěná

Král je jak šašek časem, šašek zas král

Z prachu zas v prach proměněná

Odcházíš tam, kde ohně žár je hříchu zmar

Větrem unášen závoj v oblacích

Tvé zmítané pouhé zoufalství