Noc ft. Wotazník Lyrics

Nejhorší, co může se stát

Když slunce odchází spát

Do oken vkrádá se tma

A stíny stromů

Když světlo zhasínám

A oči zavírám

Srdce mi svírá strach

Každou noc znovu

Slunce se ukrývá

Měsíc se usmívá

Celý kraj usíná

Jen já nemůžu spát

Když vím, že zítra zas

Přijde ten smutný čas

Už nedokážu předstírat

A dál se smát

Strašně, strašně, strašně, strašně

Strašně moc mi chybíš

Strašně, strašně, strašně, strašně

Strašně moc mi chybíš!

Já nechci se už trápit

Prosím, nechci už dál!

Už sto bezesných nocí říkám

Ne, ne, ne, ne!

Já chci jen chodit spát

Bez toho, abych se bál

Že v mý poslední chvíli

Na mě zapomeneš

Topím se v myšlenkách

Topím se v představách

Jedinou otázku mám

Kdy už to všechno skončí?

Chtěl bych usnout a jít

Už se neprobudit

Jenže mě svírá strach

Bojím se zavřít oči!

Děkuju za to, že jsi

Za to, že kazíš mi sny

Za to, že kvůli tobě

Nemůžu v noci spát!

Přeju si jen slyšet zas

Ten tvůj roztomilej hlas

Co probudí mě ze snů

Každou noc tisíckrát

Strašně, strašně, strašně, strašně

Strašně moc mi chybíš

Strašně, strašně, strašně, strašně

Strašně moc mi chybíš!

Já nechci se už trápit

Prosím, nechci už dál!

Už sto bezesných nocí říkám

Ne, ne, ne, ne!

Já chci jen chodit spát

Bez toho, abych se bál

Že v mý poslední chvíli

Na mě zapomeneš

Chtěl bych si promluvit

S tebou o nás dvou

Slova mezi náma

Už nějakou dobu váznou

Kdybych nenapsal já

Sama se neozveš

Co se ti přihodilo?

Prosím tě odpověz

Proč utekla jsi pryč?

Co se tak změnilo?

Co prej teď se mnou je

A předtím nebylo?

Kdo ti co nakukal?

Co sis to nalhala?

Proč nejsi tou dívkou

Kterou jsi bývala?

Proč za mnou nepřijdeš?

Proč se mi vyhýbáš?

Čeho se tolik bojíš?

Před čím tak utíkáš?

Já jsem ten stejný kluk

Který tě tenkrát vzal

Řek ti, že spolu to zvládnem

A pak ti pusu dal

Copak jsi zapomněla

Má lásko ze třeťáku?

Byl jsem tvým hrdinou

S kytarou u táboráku

Nejdřív si vlastní hlavu

Vyčisti od bubáků

Než mi budeš, Marie

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Než mi budeš, Marie

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Než mi budeš, Marie

Nadávat do žebráků

V hlavě mi zůstal

Jen jeden velkej chaos

Poslední tři měsíce

Mi nic nedělá radost

Všechny dny jsou stejný

Tak proč bych měl vstávat?

Co je to se mnou?

Co je to s náma?

Nemůžu přestat myslet

Na nepříjemný věci

Ve svym vlastnim pokoji

Cejtim se jako v kleci

Na to, co ti chci říct

By nestačily slova

Před myšlenkou na tebe

Už neni kam se schovat

Důvod mýho smutku jsi ty

Chtěl bych zas vrátit ty dny

Kdy jsme jen byli spolu

Nic nebránilo nám

Jediný, co to spraví

Jsou tvoje oči tmavý

Na který už si občas

Jen matně vzpomínám

Tak proč se mi pořád zdáš?

Proč všude vidim tvou tvář?

Víš, už jsem fakt kurva koncích

Říkám si, proč zrovna já?

Už mám chuť to všechno vzdát

Nechci se na oko smát

Nevím, kde má cesta končí

Já už jen nechci jít dál

V peřině klidně chci spát

Od pátku do pondělí

Hlídá mě luna bílá

A bubák pod postelí

Venku za oknem je tma

Jenom ten měsíc svítí

Šplouchá mi na maják

Mám v hlavě vlnobití

Jinak jsme vnímali svět

Vzpomínky vrací se zpět

Jenom ten divnej pocit

Provází mě tou nocí

V posteli zbyl jsem tu sám

A divnou náladu mám

Proč mám ten protivnej splín?

Já už sám nevím co s ním

Je to jak vzestup i pád

Zároveň dávat i brát

Zároveň šeptat i řvát

Chce se mi brečet i smát

Je to jak radost i strach

Zároveň světlo i tma

Zároveň teplo i chlad

Jednou tě přesvědčí snad

Že realita je zlá

Spasí tě bez zázraků

Zbyde ti jen rozbitá

Hlava plná rozpaků

Chtělas pravdu, tady je

Tak snes se na zem z mraků

Než mi budeš, Marie

nadávat do žebráků!

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Než mi budeš, Marie

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Nadávat do žebráků

Než mi budeš, Marie

Nadávat, do žebráků

Proč je člověk jenom

Schránka na duši?

A proč o jeho smyslu

Nikdo nic netuší?

Proč o životě po životě

Nikdo nic neví?

Proč děti pláčou, kde je Bůh

A kdy se vlastně zjeví?

Já nechci se už trápit

Prosím, nechci už dál!

Už sto bezesných nocí říkám:

Ne, ne, ne, ne!

Já chci jen chodit spát

Bez toho, abych se bál

Že v mý poslední chvíli

Na mě zapomeneš!